historik a politik

Logo TOP 09Kancelář Č. Budějovice:
Lannova 238/2, 370 01  České Budějovice
tel.: 733 773 708

Napište

Kancelář PrahaKancelář Praha:
PSP ČR Sněmovní 4
118 26  Praha 1
tel.: 737 209 732

Napište

Téma vzhledu

Protiruské sankce

Veřejná kontrola zpravodajských služeb

Ve čtvrtek 1. září 2016 proběhl v Poslanecké sněmovně seminář na téma veřejná kontrola zpravodajských služeb.

Vážená paní předsedající, pane ministře, dámy a pánové, já bych se vás pokusil seznámit se svými důvody, proč nemohu podpořit předložený návrh o elektronické evidenci tržeb.

Facebook

Kdo je online

Momentálně je online 0 uživatelů a 0 hostů.

Robert Sak příběh historika

NEKROLOG 

     Dějiny jsou pro mě na prvním místě příběhy nekonečného počtu lidí vstupujících do nich se svobodnou vůlí a pokoušejících se je podle vlastních povah, zálib, vášní i sociálních dispozic uzpůsobit k svému obrazu, napsal v jedné ze svých knih Robert Sak.
     Příběhem velkého Čecha devatenáctého století byla jeho skvělá monografie o Františku Ladislavu Riegrovi, psaná v době normalizace bez naděje na vydání. Až po listopadu 1989 mohla vyjít i další kniha Anabáze, v níž se autor na příkladu legionářů vyrovnával s českým „snem o Rusku“. Následující práce Roberta Saka se věnovaly pozoruhodným ženám. Nejprve to byla Sidonie Nádherná, jež se mu stala reprezentantkou „jiné kultury“ v Čechách. Poté vyšla kniha Salon dvou století, v níž se v kulisách bytu Anny Lauermannové-Mikschové odvíjel příběh formování moderní české kultury. Životopis nakladatele a katolického intelektuála Bedřicha Fučíka s havlovským názvem Život na vidrholci dal Robertu Sakovi příležitost vzdát poctu svému životnímu vzoru. Oproti tomu sepsání knih o Josefu Jungmannovi a Miroslavu Tyršovi mu umožnilo zformulovat názory na utváření naší národní existence. 
     Míra „pravdivosti“ Sakova vidění historie vycházela nejen z poctivého přístupu k historické materii a literárních kvalit jeho díla, ale zároveň odrážela názorovou vyhraněnost a osobitost autora. Jeho životní osud byl sám o sobě pozoruhodný. Narodil se v roce 1933 a byl tak předurčen po velkou část života čelit pokušením a ústrkům, jež s sebou přinášely totalitní režimy dvacátého století. Vystudoval historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, jeho cesta k povolání historika a vysokoškolského učitele však nebyla nikterak přímočará. Po práci archiváře se v roce 1962 stal redaktorem a později šéfredaktorem českobudějovického nakladatelství Růže. Především jeho zásluhou se přeměnilo v podnik významně ovlivňující kulturní ovzduší šedesátých let. Jeho práci, jež našla výraz v úctyhodné řadě vydaných kvalitních knih, přerušila normalizace, která po dvacet let znamenala pro Roberta Saka vyhnanství ve slévárně. 
     Po pádu komunismu se rozhodl vstoupit na akademickou půdu. Stál u zrodu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a v jejím rámci samostatného Historického ústavu, základu pozdější Filozofické fakulty. Tam jsem měl možnost poznat jej jako důsledného učitele, chápajícího kolegu i dobrého přítele. Během mnohých našich rozhovorů jsem se od něj učil nejen řemeslu, ale především smyslu historikovy práce. Ten pro něj nikdy nebyl ohraničen jen konturami vlastního vědeckého oboru, ale překračoval hranice směrem k přítomnosti i k chápání historického díla jako svébytného druhu krásné literatury. Myšlení o dějinách vždy předával studentům a čtenářům nikoli formou teoretických přednášek a statí, nýbrž vyprávěním již zmíněných smysluplných příběhů. 
     Robert Sak zemřel ve čtvrtek 14. srpna letošního roku. Stačil však dopsat svou poslední knihu, v níž zachytil nevšední příběh svého vlastního života.
 

Zveřejněno v Lidových novinách, 22. srpna 2014